Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu v Příbrami, zároveň jde také o samostatnou základní sídelní jednotku tohoto města. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů o rozměrech 80 × 72 m se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1660–1673 za účasti architekta Carla Luraga
Vrcholy
Svatý kopeček (363 m n. m.) je jeden z kopců Pavlovských vrchů. Bradlo z jurských vápenců má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem a se strmými srázy. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská). Unikátní je zde výskyt několika druhů parazitických záraz.
Hostýn, někdy též Svatý Hostýn, je kopec v Hostýnských vrších, na kterém se nachází významné mariánské poutní místo, které bylo v roce 2018 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky. Komplex zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, Vodní kapli se zázračným pramenem, křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera, ubytovny pro poutníky, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž.
Přírodní památka zahrnuje celou zalesněnou část mýtické hory. Jedná se o třetihorní vulkanický čedičový vrch, na jehož úbočí se nachází rozsáhlá suťoviště. Původně se jednalo o bezlesý vrch pokrytý stepní vegetací - k umělém zalesnění dubohabřinou došlo v 19. století. Biologicky nejzajímavější však zůstaly zbytky původní stepi kolem skalních výchozů.
Z chráněné květeny zde můžeme nalézt křivatec český, kosatec nízký nebo bělozářku liliovitou. Žije zde velké množství bezobratlého hmyzu, z nichž řada patří mezi ohrožené druhy.
argianslvdnalrg
Území Velkého a Malého Blaníku je spojeno s Keltským osídlením v halštatské a laténské době (5. až 4. stol. př. n. l.). Tedy i Malý Blaník mohl sloužit jako místo konání pohanských obřadů. Není zde vyloučeno ani umístění dřevěného hradu z husitských dob, vypáleného kolem roku 1420[4], ačkoliv ani tato domněnka, vzniklá na základě nálezů střepů, kachlů a pod., není jednoznačně archeologicky prokázána.[8]
Památná hora Velký Blaník (638 m. n. m) je středem a nejvyšším bodem území Podblanicka, které je nejčastěji vymezené jako nejbližší okolí této hory. Dalším významným bodem tohoto území je vrch Malý Blaník (580 metrů). Oba tyto vrchy jsou známé především díky své bohaté historii a zajímavým pověstem o blanických rytířích, jimiž je toto území bohatě opředené a láká tak mnohé zvídavé turisty.[2] V těžkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Jméno Blaník je možná odvozeno od keltského Blaniak.